na návštěvě sestřenice z Cali, bratr z Wyiomingu; picnic s Míšou a nezbytné nákupy :D

22. května 2012 v 1:03
tak se vám zase po dlouhé době hlásím...

Pracovní týdny tu jsou v podstatě pořád ve stejných kolejích, akorát už Riouš nechodí do školy, min. týden mu zkončila, takže je to trošku víc znát, no, makám jak černá, ale furt to nemá na Mišku a holky z okolí - pořád je to "flákárna" proti nim.

Na týden u nás byla na návštěvě HM sestřenice z Cali - je učitelkou na ZŠ a víc milou paní sem tu snad ještě nepotkala..byla hrozně milá, pořád si se mnou povídala, prý si mě hrozně oblíbila, to mi pak sdělila HM..když sme se loučily, tak na mě skočila a nechtěla se mě pustit :D :D

následující víkend sme měly s Míšou v plánu Zoo v Bronxu... jj, plán to byl super, mělo být krásně, tak sme se na to vyletnily a světe div se - hnus..počasí naprosto na ho..no, takže sme se rozhodly Zoo odložit na někdy, kdy bude fááákt krásně..pač jako plahočit se tam v dešti, k čemu by to bylo..v rychlosti sme si prošly Harlem - fakt mě ta část NY nezaujala, spíš sem se tam bála a pelášily sme na metro na Times Square..byl to víkend po mém úspěšném zdolání řidičáku a Mišky 5.měsíc v NY, takže sme se rozhodly oslavit to Pina coládou - to je prostě nevíc nejlepší záležitost..všichni si to musíte v Dallas BBQ dát :D před tím sme se ale ještě byly podívat v tom mega hračkářství na Times square a prošly sme se k Flatiron building..den utekl jako voda a zase sme byly na cestě domu, chjooo :D

Další víkend sme se vidaly s Mailys do NYC, kde sme měly potkat její kamarádku au-pair z Francie a Mišku...na tu francouzsku sme čekaly na Times square a potom sme se rozjely přes Union square na Washington square..hrozně se mi tam líbilo, byl naprosto úžasný den, takže sme si to nastopro užily - vedro jak pes, ale dalo se to, ani sem se zas tolik nespálila :D :D s Míšou sme se sešly až docela pozdě večer na Columbus circle, ale viděly sme se aspon chvíli..to bylo super..zašly sme společně do Starbucks, pak ještě do Roxy - koupila sem si tam ty moje vysněný boty - už sem měla v plánu za ně dát 50 doláčů, ale u kasy milé překvapení - byly zlevněný na 20 - juchuuuu, to se mi tak často nestává :D domu sme dorazily myslím nějak kol. 10 a zase opět totálně vyčerpaná :D :D

Vě čtvrtek v noci měl přijet HM bratr s dětičkama..už tu byl v březnu, takže jsem věděla, co mě čeká :D bohužel o 5min nestihli navazující let, takže přijeli až v pátek kolem poledne...letiště máme půl hodky od nás, takže ve 2hod byla celá banda doma a mohlo se začít s hraním..HM dostala skvělej nápad, at hrajeme ballon fight - napoštěli sem balonky vodou a házeli je to sobě..bylo krásně, takže mi ani nevadilo, že sem byla od hlavy až k patě mokrá, hlavně že je to zabavilo na hooodně dlouho :D :D v sobotu sem měla v podstatě volno a v neděli už zase jeli domu, ufff, stačilo :D :D

Tento víkend byl naprosto super - to sme se ze začátku ani neměly s Miškou potkat, ale nakonec to vyšlo...dopo sice pracovala, já sem taky měla za úkol jet s Riem na soccer trainning, ale kolem poledne sem za ní přifrčela, juchuuu, byla sem tak štastná, že sme se mohly vidět :)) Miška mě vyvezla na Bear mountain - překrásnej přenádhernej park s jezerem, zoo a vším možným..byly sme tam snad skoro 5hodin a byla bych tam klidně doted...hrozně moc se mi tam líbilo..vyšlo nám počásko, takže co víc si přát..po parčíkování sme ještě zašly na nezbytný nákup, samozřejmě, že sem si přivezla spoustu děsně důležitejch věcí jako vždycky, že jooo...a to sem si slíbila, že si nebudu absolutně nic kupovat a prd, že jo..já tu jsme vždycky hrozně odhodlaná a pak to celý ztroskotá :/// :D :D

O pracovních týdnech nic nepíšu, jelikož je to furt dokola to a samé...s Riem už sme naprosto sehraný, včera se to mezi námi už totálně prolomilo a bere mě jako svojí segru..je to hrozně supr pocit...celou dobu byl dost fixovanej na HM, je s ním denně, není se čemu divit, ale už je to za námi a už když něco potřebuje nevolá jí, ale mě, jupííííííííííí ;))

Všem vám přeju krásný týden ;)
 

Au-pair's meeting; přes noc u Míši se Stuartem;škola

2. května 2012 v 16:08
Ahojda všichni, tak se opět po delší pauze hlásím..dny tu letí fakt šíleně, ani jsem se neotočila a zas to jsou skoro 3 týdny, co jsem byly s Míšou v Bostonu, nestíhám to tu :D.

Pracovní týden po výletě v Bostonu začal docela namáhavě, pač jsem byla šíleně unavená..ten víkend sme toho moc nenaspali a ještě když musím vstávat každý den v 5.45 pak mám volno, ale to se taky nevyspím, pač furt někde trajdáme, takže mi trošku chybělo pár hodin spánku..ale dohnala sem to :D jinač během následujících dní se až do neděle nic zajímavého nestalo - klasika pracovní dny, vše tu plyne v naprosté pohodičce a klídečku..Diky Bohu za to :) a celý týden byly neskutečné pařáky až do soboty. V neděli nastal neskutečnej zlom. Zima, brrrr. :))

Ovšem to byl den, kdy byl již dlouho dopředu naplánovaný sraz ČR a SR au-pairek v NYC..i přes nepřízeň počasí jsem se toho nebály a vyrazily do města..po cestě se ke mě ve vlaku přidala Míša, takže cesta utíkala dvakrát tak rychleji, pač se nám huba fakt nezastaví :D Ještě ráno sem měla naději v to, že bude krásně, pač u nás svítilo slunko, ale jen co sme vylezly s Grand Centralu, předověď se naplnila - déééšť, který prostě nepřestal celý den..ale my sme to nepodcenily(až na pár vyjímek :D ) a měly jsme deštníky..na Times Square sme se sešly s holčinama, bylo nás myslím celkem 11? super počet na to, jak bylo..přesunuly sme se do Café Prague, kde sme se narvaly českými specialitami, jako je guláš a svíčková...mňam..sice mi tu jídlo ještě nechybí, ale přišlo mi to k chuti...kempily sme tam snad skoro 3 hoďky, pořád sme si vyprávěly nějaký storky - hlavně Miška z NJ, to je kousek, ta má historek, to by jeden nevěřil..hlavně o její řidičském umu, to je masakr: " já z garáže nevyjíždím, ja vyskakuju", "když couvám z garáže, tak vždycky najedu do stromečků, co jsou kolem cesty. Chudák jeden z nich už je celý polámaný a směřuje na sever" :D :D a mnoho mnoho mnoho další zážitků ta holčina má :D :D po jídle, zákuscích, kafčech, vínech, pivek.....sme se rohlodly vyrazit za nákupy..to je mor, to vám povím, neskutečný...hlavně když mám k tomu ještě takovýho supr pomocníka, viď Mišul, nákupní maniak a já se nechám vždycky tak lehce stáhnout :D :D dorazily sme do TJ Maxxu, vyfotily sme se tam skupinově a pak sme se pomalu začaly sami sobě strácet, až sme zbyly jen já a Miša...samozřejmě sme odtamtud neodešly s prázdnou, to prostě nejde...ještě sme zajely do Aeropostale, kde se taky našlo pár kousků a odtamtud přes Disney store a Foot locker sme si to nasměrovaly do Sturbucks..ale kolem Times square byly neskutečně narvané jak pršelo, takže sme pomalu šly směrem ke Grand Central a po cestě jsem objevily jeden skoro prázdný, takže ten byl náš :D :D .. docela sme tam poseděly, najedly sme se, poklábosily a najednou byl čas fičet na vlak..domu sme přijely něco kolem půl 10 a já úplně mrtvá spadla do postele - unavená jak po celodenním maratonu :D .. Tento den schledávám za víc než vydařený, naprosto báječný, hrozně sem si ho s holkama užila ;))

Nastal další pracovní týden a nesl se ve stejném duchu jako každý...nic vyjímečného se neudálo..hrozně sem se těšila na pátek, takže mi to celkem rychle utíkalo. Jela jsem totiž na noc s Míše do Cortlandu..to jsem ale ještě netušila co mě tam bude čekat :D :D :D v pátek mě vyzvedla na nádru, ve stejnou dobu přijel i její HD z práce, takže nás tam vyzvedla oba, v autě měla samozřejmě i Stellušku, andílek krásný, ale moc si se mnou nechtěla povídat :D .. akorát sme vyhodili HD se Stellčou doma a pokračovaly vyzvednout Barču - to vám povím, to je taky au-pairka jak vyšitá..neskutečnej blázen v hezkým slova smyslu, je hrozně fajnová a vtipná ;))...zajely sme se pokoupat po shopech, došlo k nejhoršímu, koupila sem si legíny :D :D ty voe, jááá...no uvidím, jestli si je někdy vezmu na sebe :D (/btw. Míša je taky má, hahaa :D )..pak sme zašly na pizzu, zmrzku - zase jeden z těch míň zdravých večerů, ale co se dá dělat, že :D ještě sme se zastavily ve Wallmartu, počuměly po blbostech, pár sme si jich i koupily a pomaličku se odebraly s Míše domů..když sme přijely, pozdravily sme její HP, chvíli s nima pokecali a unavené jsme se odebraly dolů, jakože se vysprchnem, chvíli pokecáme a půjdeme spát....ale omyl, nestalo se tak, čekalo na nás naprosto jiné překvápko a to takové, které bych si ani ve snu nepředstavila. když sme se pomalu odebraly do postele(gauče),
Míša z ničeho nic vyjekla - "ty vole, myš"...
"neneee", řekla sem...
a ona: "joooo, stejná jako tu byla odpo, vypadá to na její ségru" :D
Miška viděla, jak zabíhá k bojleru, tak sme si myslely, jak na ní vyzrajeme, že zavřeme dveře,dáme do škvír igelitky a prostě ona tam zůstane a ráno řekneme HD, ať s ní něco provede..trošku v nervu sme se opět odebraly do postele a skoro už spíme a najednou tu potvoru vidím, jak si to míří zase do pokoje..
"ty voe neeee, viděla sem její ocas, ona je zpět", byla sem v tranzu..
a Míša na to"nedá se nic dělat, vylez z postele, jako musíme ji chytit. Já už v tom mám praxi z odpoledne", hrdinka, říkám si, tak to třeba společně dáme. Potvůrka vběhla za skříň, takže sme měly jediněčnou šanci ji chytit..ale to jsme ještě netušily, jak ona je mršná a proklouzne s naprostým přehledem přes ty naše bariéry :D :D
"neeee, ona utekla" jen v dááááli sem zahlídla její ocásek směřující za postel a další skříň..v té chvíli se zas dostala další panický strach, Míša taky a ani nevím, jak sme se obě ocitly na posteli :D :D Obě sme se zaměřily svými pohledy na tu skříň a najednou vidím, jak se na mě z pozarodu směje :D :D oni jsou fakt chytrý, na to jak mají malej mozeček :D :D ale po chvilce sme ji nikde nevyděly, tak sme si říkaly, že rozhodně zalezla do prádelního koše, pač kde jinde by mohla být..oukej, nastala další mise - odstranit koš z pokoje na terasu, pač jako s ní v pokoji?? never!! celá podělaná sem odnesla koš na terasu, ještě jednou řádně proskoumaly pokoj a v relativním klidu se odebraly po další hodině do postele...uffff, a je to..daly sme to, Stuart odstraněn, měly bysme jít spát, jestli chceme zejtra rozumě vstát :)) ještě chvíli sme rozebíraly situaci se Stuartem, jak se vůbec mohl do toho pokoje dostat a pomaličku usnínáme...v tu chvíli čumím jak zmražená pod Míšinu postel a ona: "co jeee, co tam vidíííš"
"Suarta" odpovím..:D
"kde je, Ivčo, prosím tě, kde jeeeeee" :D :D panika again :D
v té chvíli zase pohotovost největší, ale já už sem si připadala silnější a rozhodnutější, že ji prostě tentokrát dostanu ať se děje co se děje..běhala sem po pokoji jak zběsilá, ale pokaždé, když sem ji měla na dosah, tak sem se začala hrozně bát :D hrdina ty vogo :D po pár minutách, které mi připadaly jak nekonečné hodiny opět zaběhla k bojléru..ještě že tak :D ..tentokrát sme posílily obranu a na igelitky sme se vy....a postavily barikádu z krabic od bot (a pak že se nákupy nevyplatí:D )..krabice sme obložily botama, aby je Stuart neschodil :D pořádně sme to prohlídly, jestli není někde nějaká škvírka, ještě sme to vytunily papírama a rozhodly se, že na ní prostě nemáme a že ji ráno HD odstraní..zhasly sme a šly konečně spát..celé tahle (ne)úspěšná mise trvala možná 4 hodiny :D :D
Ráno sme to říkaly HD on se rozběhl dolů a hrdinsky dorazil zpět s myškou v kelímku..jelikož o myších kolem baráku ví, dal k bojleru nějakou pastu a myška zemřela...The end :D

Po snídani sme se vydaly do shopping mallu, po cestě sme potkaly takový ten venkovní bazar, který sme nemohly jen tak minout, takže sme ho prolezly, ve směs to byly samé krámy, ale Míša objevila červený svetr se sobama - její vysněný :D :D takže za dolar byl její :D v Mallu sme zas nechaly šílený prachy, myslím, že možná celou výplatu, je mi z toho zle, když si to uvědomím :D :D ale boty od Tomyho Hilfingera sem tam nemohla nechat $25, stejně jako Miška conversky :D no a samozřejmě dvoje další brejle a šála byly taky potřeba..ale naštěstí sem nakoupila i dost věcí, co budu posílat našim domu, takže jsem na sebe pyšná, že jsem to všechno neutratila za sebe :D :D jo a vlastně jsem taky koupila dárek HM k narozkám..no já sem úžasná :D :D

Zašly sme na obídek, kterej mi moooc chutnal a vyrazily sme do Barnes & Nobles, kde jsem právě koupila ten zmiňovaný dárek pro HM..nabraly sme neskutečnou kupu knížek, daly si kavex a čokošku ve Starbucks a začly plánovat společnou dovču :D :D myslím, že to bude luxus, už at je řííííjen, nemůžu se dočkat :))

Uteklo to jak voda a už sem zase seděla ve vlaku zpět domu..Děkuju za super poloviční víkend, Miši ;))

Včera sem nastoupila do školy..moje první lesson a musím říct, že se mé očekávání naplnilo..bylo to moc fajn..je nás ve třídě 11, já sama zastupuju ČR, stejně jako Mailys FR, pak tam je jedna Španělka, Indka, pár lidí z Mexica, Argentina a to je snad vše..takže samozřejmě španina jede, ale učitel nám tak jako hezky přikázal mluvit jen a jen anglicky..takže dobře pro mě, pač jim ve španělštině samozřejmě prd rozumím :D

Zítra mě čeká road test, doufám, že ho dám a pak už konečně budu moct začít používat auto jen a jen samaaaa, jupíííí :D :D

Omlouvám se, ale nemám sílu to po sobě číst - opět - takže omluvte chybičky a překlepy..děkujuuuuu a přeju krásný týden ;)

1. měsíc za mnou ...

19. dubna 2012 v 2:42
když sem si minulý týden řekla, ty joooo, já už tu jsem vlastně měsíc, tak mi to přišlo naprosto neuvěřitelné - není možný, to ten čas letí...

Co se stalo a nestalo. Moje dny jsou vlastně stále stejné, většina zajímávých věcí se děje jen o víkendech, když je trávím s Míšou a Nikčou. Přes týden teď nově pracuji od 6 - 10hod a pak od 12 - 15hod. Ale víte jak to je, stejně se většinou dostanu dolů až tak kolem 6, po večeři..asi se budu opakovat, ale prostě pro mě je to tu spíš jak dovča, ne práce...hrozně lituju Mišu, že si nemůže chudák říct to samé, ta to tu má fakt těžce oddřené..ale......ona ví Mrkající ..

Velikonoční neděli jsem strávila s Míšou a Nikčou a NYC. Nezačalo to nejvíc úspěšně. Když jsem ráno sedla na vlak, říkala sem si, uuuuf, konečně je to tady, ale asi sem to docela zakřila. Ujeli jsme jednu stanici do Beacon a konec..asi po 5ti minutách si říkám, to je divný, takhle dlouho nikde nestojíme. A asi po dálších 5ti hlášení, že vlak má porouchaný brzdy a že se to snaží opravit. Aha. Po delší chvíli opět hlášení - vlak už nepojede, snažíme se vymyslet náhradní plán. Tato věta mě vystresovala nejvíc..už sem si myslela, že nikam nepojedu. Ale nakonec to dopadlo dobře, počkali sme si tam na další vlak, který jel po hodině a něco, nasedli sme do něj a dorazili do NYC. s Mišou sem byla celou dobu na telefonu, takže mi to strašně moc uteklo. DĚKUJUUUU TI :D .. ještě že máme stejnou trasu vlaku do NYC Smějící se ale jako Lepší počasí jsem ani mít nemohly - dokonce jsem si spálila i ksicht, jaký bylo vedro. Náš původní plán byl hlavně Easter Parada na 5.Avenue. Hodně lidí mi říkalo - ste blázni, tam bude lidí jak nasr...ale prd..skoro nikdo a mě to moc vyhovovalo, aspon se tam dalo normálně "dýchat" . Bylo to fajn, líbilo se mi to - tak víte jak, moje první Parade Smějící se Potom sme si to namířily do Central parku, kde sme se sešly s Nikčou. Prošly sme ji jednu část, udělaly fotky, okoukly jsme street dancery, zkritizovaly je, najedly sme se, nesmím zapomenout na dáreček od Mišky - přivezla nám domácí cukroví - to mi moooooc moc chutnalo. Ikdyž tu nejsem tak dlouho, tak mi přišlo k chuti Smějící se a dál pokračovaly na Brooklyn Bridge (přes Starbucks Smějící se ). První dojem byl nic moc, ale po chvíli sem změnila názor - úžasný místo, měli byste ho všichni navštívit. I když tam bylo asi milion lidí, tak i přes to bych tam šla klído znova. Když jsem doma říkala HM, že jsme tam byly, tak ona měla skoro slzy na krajíčku. Prej: to je moje snad nejoblíbenější místo a ty už jsi ho viděla, to je úžasný. Ona je sladká Mrkající. Následovala zdavá věča u Meka a pak šup na metro, vlak a hurá domu. Jak mě se nechtělo, to snad ani neuvěříte - nejradši bych tam strávila celý týden, jak to bylo fajn s holkama..

Další pracovní týden byl ve znamení VELKÉ ZMĚNY - začalo to naprosto stejně, po, út, ve středu měla Norah opět kotrolu na Manhattanu, dětátko naprosto v normálu, doktor předpokládal porod začátkem dalšího týdne a ono ejhle - přišel čtvrtek - ráno klasika, připravila jsem Riovi oběd do školy, snídaní a přišla Norah a prej: Rio, tatínek tě odveze do školky a já jedu rodit, jo, sejdeme se odpo v nemocnici - kdybyste viděli s jakým klidem to řekla, neskutečné.. já bych propadala panice největší, stres a vše co k tomu patří a ona naprosto vyklidněná Smějící se náš nový přírůstek do rodiny dostal netipické jméno Malakai Ricardo Quinn a je to nejkrásnější chlapeček minimálně v USA - slaďoušek náš hodnej a nejvíc roztimilej Líbající. No a jelikož Rio s Gregem strávili noc u dědečka na Manhattanu, já jsem se rozhodla, že se mi nechce být doma, takže jsem zkontaktovala holčiny v okolí. Nejdříve to vypadalo bídně, že žádná nebudeme mít auto, ale dopadlo to dobře. Marlene(Mexico) vysomrovala káru, nabrala Sylvii(Německo) mě a Mailys, poté Julianu(Brazílie) a jely sme na zmrzku do Friendly's. Hoooodně mi tam chutnalo, musím se tam brzy vrátit Smějící se.

Pátek byl ve znamení balení a odjezdu k Mišce a v sobotu brzy ráno odjezd směr BOSTOOOOOON BAAAABY Smějící se. Trošku se nám to tím porodem zkomplikovalo, takže jsem si na vlak musela vzít tágo. Pro jistotu jsem ho bookovala už někde kolem poledne a řeknu vám,že jsem se u toho opět docela zapotila. Rezervovala jsem ho po telefonu - poprvé jsem mluvila s někým naprosto cizím a k mé smůle si myslím, že to byla nějaký černoška. No peklíčko, nebudu vám nic nalhávat, ale tágo dorazilo, takže dobrý, o to šlo Smějící seSmějící se

Přifrčela jsem s Míše kolem půl 7, vyrazily sme na nákup sváči, poté Starbucks, následoval Wallmart, tam jsme pokoukaly, něco málo nakoupily - nejdůležitější poznámka: koupily sme si stejnou noční košili od Disneyho, která se stala naší cestovatelskou, budeme ji brát všude sebou. Juuuu, to je sladký, že Líbající. Přijely sme k Mišce domu, seznámila mě s její HF - vypadají moc fajn, hlavně host tatínek. OOObrovský sympaťák. Před spánkem sme se napráskly čokoládovou zmrzkou/hovádka/, zkoukly asi jednu třetinu Výměny manželek, pač se to neskutečně sekalo, ulehly do postele, ještě si povídaly a pak se uznala, že je čas jít spát - ulehly sme někde po půlnoci a budík zvonil ve 4.50 - sem celkem zvyklá vstávat, takže mi to nedělalo velký problém a ani Míše.. Ráno nás tatík hodil na vlak, z nádra v NYC jsme pokračovaly metrem až na místo sjednané s agenturou kde už čekal bus narvaný Čínskými pasažery - z véééélkééé většiny Smějící se chuděra Míša, jedno Jabko ji skoro sedělo na klíně Smějící seSmějící se

Naše první zastávka byla YALE. Krásná univerzita, ale neměli sme tam moc čas. Asi jen něco přes půl hodky. Myslím, že se tam potřebujeme ještě vrátit. Odtamtud jsme pokračovali na Submarine - měli sme možnost se podívat do ponorky, jak námořníci žijí na svých výpravách a neskutečné. Všude je tak strašně málo místa, skoro jsem propadala klaustrofobii, ale strašně zajímavé vidět to. Další zastávkou byl dům Vanderbilta v Road Island. Moc mě to nevzalo, vypadalo to tam jak v zámku někde v Čechách a toho já právě nejsem moc velký fanda, ale velkou zajímavostí bylo to, že bych hrozně blízko oceánu, takže jsem se šly alespoň podívat k vodě. Naše poslední zastávka toho dne byl Chinatown v Bostonu, kde byla naplánovaná i večeře. Asi kolem 8 hod jsem se dostali do hotelu, který mě velice mile překvapil - krásný pokoj. Po celodenním výletě sme byly docela znavený a myslím, že sme usnuly asi kol. 11hod..

V sobotu jsem měly budíka na 6hod, zašly sme na snídaní, Miška si vyrobila svojí první wafli v životě a v 7 hod sme vyrazili směr naší první zastávku Harward. Překrásná univerzita - můj velký favorit. Kdybych byla studijní tip, tak bych tam chtěla chodit Smějící se Smějící se Trošku nás mrzelo, že byl obchody kolem zavřené, ale naštěstí sme si mohli zakoupit suvenýry při naší poslední zastávce v nákupním centru. Mezi tím sme ale jašte navštívili Massachussets Institute of Technology - my dvě tedy jen z ulice, pač se nám dovnitř nechtělo, když sme nemohli fotit a následoval boat trip kolem Bostonu. na lodi to bylo fajn, ale asi sem od toho čekala víc. Poté už byla v plánu zmiňovaná zastávka na nákupy a pak dlouhá cesta v buse zpět k domovu. Celkově hodnotím výlet jako nesmírně vydařený a nemůžu se dočkat dalšího.
Začal mi další pracovní týden a opět ve stejných kolejích. Ikdyž tu máme mimčo, tak se mi schedule nijak výrazně nezměnila. Dneska jsem jela s HD pro Ria a při spáteční cestě sme se zastavili aby mi ukázal, kde máme cyklististuckou/turistickou stezku u nás. Je to asi 5min od nás a hrozně se mi tam líbilo. Tam mu říkám, jak je tam nádherně a že tam budu chodit s Riem. O on: jezdíš ráda na kole?? mu říkám, že jo a on na to: tak to ti budu muset nějaký pořídit. Hustýýýý, co?? takže teď promýšlím strategii jak mu to nenápadně připomínat, aby se mu to nevykouřilo z hlavy Smějící se Smějící se

MOC SE OMLOUVÁM, JESTLI MÁM V ČLÁNKU NĚJAKÉ CHYBY, PŘEKLEPY, NESMYSLY, ALE SEM HROZNĚ LÍNÁ SI TO PO SOBĚ PŘEKONTROLOVAT, TAK MĚ OMLUVTE Mrkající.

VŠEM VÁM PŘEJU KRÁSNÝ A USPĚŠNÝ TÝDEN ;)
 


1. pracovní týden; NYC trip

25. března 2012 v 23:25
ahojda všichni,

po krátké době další článek, hmmmmm, já se teda zlepšuju, což?? Smějící se jsem na sebe pyšná Smějící se..

mám za sebou první pracovní týden. Musím říct, že jsem "děsně" přepracovaná. Jestli to takhle bude pokračovat i nadále, tak to tu vidím na solidní rok prázdnin. Smějící se. můj pracovní plán na tento týden byl: po-stř 6:15 - 8:45, 12:30 - 16:30, čt 8 - 18 (tolik hodin, pač jsme byli na Manhattanu a cesta tam a zpět zabere 3 hodky, takže proto Smějící se), pátek stejné jak po-st, sobota volno a neděle 6:15 - 8:45. Teď mi host mum sdělila, že následují týden bude podobný, až na to, že se možná v úterý pofrčí do Zoo do Bronxu. Říkám vám, že mít host mum doma(jako že nepracující HM) má něco do sebe. Já jsem za to ráda Smějící se Během týdne jsme si zařídily s Mailys SSN, školu - od května nastupujeme, moc se těším, vybraly sme si english like second language pro pokročilé /konverzace a slovíčka/ a už se moooc těším..aspoň poznám nový lidi, bude to fajn. Jinak dneska je neděle a měla jsem jít ven s jednou Brazilkou, co bydlí nedaleko, že se tu jen tak projdeme a prší, to je fakt pešek, takže to klapne snad někdy v týdnu. Uvidíme.

Včera jsem byla s Mailys, Míškou Š, a Nikčou V. na výletě v NYC...úúúžasnej zážitek. Vyjely sme z New Hamburg v 9:38 s tím že po cestě k nám přistou Miška Š. samozřejmě by to bylo moc jednoduché, takže to neklaplo..nasedly sme do vlaku co skoro nikde nestavil a samozřejmě ani na Míši zastávce, takže dorazila na Grand Central nějakých 15-20min za námi. Sešly jsme se "pod hodinami" Úžasný, i když jsme se viděly poprvé na živo, tak jsme se poznaly hnedko a mohlo se vyrazit na tour de city. První zastávka byla na Top of the Rock - kráááásný výhled na město myslím že z 65 patra, přálo nám počásko, takže to bylo super, poté sme se přesunuly na Times square, kde sme se potkaly s Nikki, přošly se tam, navštívily Disney a M&M store, plynule sme se přemístily na jídlo do Dallas BBQ - všechny sem si daly Míšinu proslulou piňa koládu - no luxus největšíííí, lepší jsem nikdy neměla - děkuju za tip, Míši Mrkající. Totálně přež...ný sme vyrazily za nákupy. Já sem si toho z domu zas tolik nepřivezla, takže si potřebuju dokoupit pár věcí a už jsem s tím převelice ráda včera začala..nákupy, to je prostě moje..začínám se smířovat s tím, že domu dorazím bez koruny, ale šťastná Smějící se Smějící se Smějící se po nezbytné zastávce ve Sturbucks sme přišly na vlak, v kolem devété sme byly doma. HD nás vyzvedl na nádru - jelikož ještě neřídím, pač na to není čas, potřebuju lekce od HD, ale ten pracuje od nevidím do nevidím, takže to klapne asi až nám přibude nový přírůstek do rodiny - což může být každým dnem. Teď mi to ještě neva, že nemám auto k dispozici, ale kdyby to takhle mělo být furt, tak to bych asi nedala Smějící se dneska jsem se o tom bavily s HM a ona mě ujistila, že co se prcek narodí, tak si budu moct jezdit skoro všude, kde budu chtít Smějící se. Oni jsou prostě boží, dneska přijel HM bratr, oni si sou tak neskutečně podobní - další supr člen z rodiny, povídali sme si asi dvě hoďky a musím říct, že den odedne se chytám víc a víc - pokroky jsou znám, musím se vám pochlubit Smějící se


Tímto ještě jednou veřejně děkuju holkám za super provedení po NYC a těším se na další výlet, snad brzy brzičko Mrkající

Před odletem/ Orientation/ Wappingers Falls

18. března 2012 v 1:19
Budu se opakovat, moji milí čtenáři, ale zase se musím omluvit, že jsem táááák dlouho nic nenapsala - I'm so soooryyyy Usmívající se

Před odletem :

poslední noc doma = nejhorší noc po hodně dlouhé době. Díky Bohu, že před tím, než jsem šla spát jsem mohla skypovat s Mišou, Terkou, Růžou a Klárkou, trošku jsem přišla na jiné myšlenky, ikdyž se hovor točil kolem a kolem "au-pairingu", ale netýkalo se to mě, takže to bylo faaaajn..po skypu jsme s našima dali šáňo a řekla jsem si, že bych měla jít spát, když jsem v podstatě za 5hod vstávala, ale....no nebyla šance usnout ani náááhodou..ikdyž jsem si sama vybrala cestu, kterou jsem se dala, stejně sem si mega pobrečela, o tom žádná Usmívající se

Ráno kolem půl 5 jsem já, sestra, taťka, mamka, Léňa vyrazili směr Ruzyně - vyjeli jsme dřív, pač člověk nikdy nemůže vědět, co se cestou stane, že...ale pohodička klídeček, takhle po ránu se to dalo očekávat, ale...Asi po hodině nastal čas na loučení - omg, nejhorší ever, co si budeme povídat. ta představa, že se rok nepodívám domu, niiiiiiic mooooooc...ale abych to přežila, zase sem si musela říct, že je to moooje volba, že já sem se proto rozhodla, takže nemám absolutně smysl řvát jak kravka...oukeeej, nějak se potlačila slzy, našla si svůj gate, pár minut počkala, pak nasedla do nejmenšího letadla co jsem kdy letěla, po 45min., přistála v Mnichově, našla si svůj gate (měla bych podoktnout, že můj gate je vzdycky ten neeeeeejvzdálenější :D :D ) potkala se s Němka, ztrávila 8hodin v letadle, pak nekonečnou frontu přes imigrační, dlouhé skoro 2hodky čenkání na Mexičanky a po další hodině sme se dostali do hotelu..

Orientation

jestli si myslíte, že je to nuda, tak ani neeee..jediné, co mě fakt nebavilo byl školení první pomoci, ale jinak pohůdka...bylo nás tam nějak kol.70 a Judy, naše školitelka, povídala, že jsme menší skupina, že bývá většinou i tak 250 au-pairs, ha, oukeeej..Smějící se nastal čtrvrtek, po školení a čekání na rodinu...no jako poslední, ale za to asi největší streeeeessss z celého procesu - vůbec jsem nevěděla, co budu dělat, až je uvidím?? jestli k nim jen tak příjdu a řeknu jim - nazdar bazar, tady mě máte, můžeme jet, bo jestli si skočíme kolem krku...............number 2 je správně - když jsem je zahlídla, už se ke mě řítili, tak jsem se rozeběhla proti ním, Mailys za mnou a okamžitě sme si skočili do obětí - Rio na mě vyskočil, řekl jak je rád, že sme konečně tady, Norah brečela, já jsem se klepala jaxviň, Mailys sem nestihla postřehnout - no prostě AMERIKA, chápete Smějící se uuuuuuuuf, bylo to báječné Smějící se

Wappingers Falls

Z Connecticutu jsme jeli asi necelé 2hodiny, než jsem přijeli "DOMU". co nás tu čekalo za překvapení jsem si ani nedokázala ve snu představit - máme s Mailys celé patro pro sebe - svojí ložnici, koupelnu, kuchyň a vlastní vchod do domu. Pořád se ptají, jestli nepotřebujeme ještě něco dokoupit atd atd...jsou báječní, všichni 3 jsou strašně ale strašně hodníííííííí....můžu s klidným srdcem říct, že jestli to tu rok nedám, tak to bude jen a jen moje chyba, rozhodně ne kvůli rodině.........

píšu to celkem narychlo, tak omluvte chybičky, děkujiiiii Smějící se

Letenka na roomu; 5 dní do odletu

7. března 2012 v 8:24
Ahoj čtenáři,

propadám se ostudou, jak dlouho jsem sem nic nenapsala - ale taknějak nebylo coooo...poslední dny jsem prožívala stres z toho, že jsem stále ještě neměla letenku na roomu. Prostě agentůra zkoušela mojí trpělivost stejně jako celou domu už od schválení přihlášku. V každé fázi jsem čekala o nějaký ten dýl než Míša se kterou jsem celou dobu držely stejný krok až na ten závěrečný - odlet Zamračený. V pátek si mě přidaly dvě Němky na fb, že prý letíme spolu - sem si říkala, oukeeej, tak asi ste si to nevymyslely, jak byste na mě přišly, ale já stále ještě letenku nemám. Mailys(kolegyně z housu :) ) mi psala, že už jí taky má, že letí přes Amstr a jaká je prý my flight schedule?? Mailys, žáááádnáááá, stále čekám Mlčící a přetrpěla jsem víkend, kdy jsem checkovala mail každou minutu, ikdyž jsem věděla, že nikdo nemaká, takže se to dozvím až v pondělí - ale co kdyby nááááhodou, že?? takže ano, jak jsem předpokládala, v pondělí jsem se dozvěděla můj letový plán. Takže Ivunka vyráží směr NY 12.3. 2012 v 8.50 přes Munich.

Dneska je středa, takže za pár dní budu stát na letišti a loučit se s rodinou. Sem zvědavá, jestli to přežiju, bude to ale mega slzavé loučení, už to vím takhle dopředu. Dokážu být strašně dlouho tvrdá hrdinka, co se jen tak nerozbrečí, ale když to příjde, tak jsem pak k nezastavení, uuuuuffffff, ať už sedím v letadle Usmívající se . Do neděle mám ještě spoustu plánů, několik setkání na kafe, pak několik setkání na píííívo, ale hlavně mám mega šutr na srdci, pač v pondělí jsem se snažila předběžně sbalit, ale příjde mi to jako nadlidský výkon. V hlavě jsem měla všechno předem promyšlené a myslela jsem si, že kufr budu mít poloprázný. AHAAAA, asi jsem byla hodně naivní. Můj kufřík je totálně narvaný a to v něm nemám nic jiného než oblečení. Spousta drogerie, dárků, bot atd je poházených kolem něj. ANO, příručák je prázdný, ale ten mě asi nevytrhne Mlčící . Asi dám prostor mamce a ségře, aby vytřídily "nepotřebné" oblečení, pač já na to asi nemám Mlčící

Holkyyy, víte o něčem, co jste si sebou vlekly do USA naprosto zbytečně?? poraďte mi, děkujiiii MlčícíMlčící

Čekání na odlet...

17. února 2012 v 21:22
Zdravím všechny čtenáře mého blogu a hned na úvod bych se chtěla velice omluvit, že sem nepřidávám pravidelně články, ale od ambasády že nic moc zásadního neděje a ještě stále chodím do práce, teď víc než bych možná chtěla, takže na to fáááákt nemám vůbec čas. Doufám, že se to změní po příletu do USA k lepšímu než-li naopak Smějící se

Každý týden si telefonuju s HM a dneska už podruhé sme měli international calls - Czech + France + New York.. Norah se rozhodla, že moje kolegyně bude Mailys z Francie, jak už jsem psala v předchozím článku myslím, takže si voláme všichni tři dohromady a je to hrozně moc fajn. Vždycky se pobavíme, zasmějeme a dozvíme něco nového. Dneska mi HM řekla, už je můj pokoj připravený, ale že mi ho neukáže, prý to bude big surprise pro mě, pač bych jí ho prý třeba mohla zkrytizovat Smějící se Smějící se Ale co byl největší zážitek z dnešního telefonátu, tak to bylo to, že nám ukazovala jaký mají doma kalendář. Na každý měsíc v něm mají nějakou rodinnou fotku a na březen je tam fotka mě a Mailys - no tak to byl absolutní šok, to je tak strasně milé, že jsem na to neměla ani co říct. Chápete jak se cítím?? neumím to slovy vyjádřit..Holky, co čekají na odlet stejně jako já a ty co už jsou v USA tak můj pocit naprosto chápou a holčiny, které teprve čekáte na svojí HF, tak pochopíte Mrkající Ještě jsem se ji ptala, z kolika au-pairek vybírala a odpověděla mi, že jich bylo snad milion - Brazilky, Japonky, Čínanky, Afričanky, Thajky atd. atd. atd. a vybrala si mě, chápete?? já absolutně ne, čím se ji tak ohromila?? povídala, že to prostě cítila, já samozřejmě taky, hned sem věděla, že k ním chci...ale......TOTO JE ASI TEN OSUD...

Za měsíc v tuto dobu už za sebou budu mít první den s mojí novou rodinou a já nemám ještě skoro nic připraveného krom toho, že jsem už skoro vše poplatila, ještě si příští týden zařídím pojištění a chtěla bych dokoupit dárečky pro family. To mě asi tíží nejvíc, pač stále nejsem rozhodnutá, co bych jim chtěla darovat Zamračený asi to zkončí na dobrůtkách nooo..nebo ještě manufaktura..musím to rozhodout co nejdřív, pač Miška (http://misuleinusa.blog.cz/) mi nabídla, že by kdyžtak tu manufakturu koupila u nich v Plzni, pač u mě v okolí se toto nevede. Máme totiž ve středu sraz s holčinama v Prááááglu, jelikož Klárka (http://chelseenka.blog.cz/) jde na ambasáááádu, hi hiii Smějící se ještě se tam sejdeme s Růženkou (http://ruzenazakova.blog.cz/) a když nebude mít Anetka nic jiného na práci a nebude zrovna líná, tak se k nám taky přidá, ale ta už odlétá 27.2.(snad sem nepopletla datum), takže si spíš myslím, že bude mít jiné starosti, než kafíčkovat s námi..No uvidíme, třeba překvapí. Smějící se

Zrovna si píšu s Miškou z NY ( http://misha-au-pair-usa.blog.cz/) To je zlatíčko, to vám povím. Další spřízněná duše do týmu, juchuuuu. Napsala mi, že má na mě reservovaný víkend v březnu a že mě provede NYC, všechno ukáže atd atd..no to je prostě nabídka k nezaplacení, nemyslíte? Kolik lidí by se s Vámi Námi zabývalo, aby nám něco ukazovalo?? takových se strašně po málu a děkuju, že zrovna já budu mít to štěstí..snad mě HF propustí a budem moct vyrazit Líbající

Pro dnešek jsem sdělila asi všechny novinky a doufám, že zas brzy přispěju dalším článkem Mrkající

VÍZUM v kapse :D

2. února 2012 v 20:09
pro začátek musím říct, že sme si tedy s Míšou vybraly naprosto nejmrazivější den pro vycházku na ambasádu co sme snad mohly - neuvěřitelných -20C, vstávání ve 4.30, hrozné obavy, jestli nenastane nějaký error při takovémto počasí. Ale jelikož sme si na druhou stranu vybraly den s magickým datumem 02.02.2012, tak se dalo předpokládat, že všechno dobře dopadne a

VÍZUM NÁM BUDE PŘIKLEPNUTO, YEEEEEEEEEES Mrkající

sme tak hrozně šťastné, radost z nás čiší, už to prostě nění jen legrace, our adventure is starting right now. Jinak to šlo naprosto jako po másle. Přišly sme k ambasádě asi o půl hoďky dřiv, pánové securitáci si nás prošacovali, pak přišla na řadu kontrola rentgenem, přesun do prvního patra, kde nás zkásli o 2.700 a pak čekání na pohovor - byly sme s Miškou docela nervozní, ale jak sme si povídaly, tak to hrozně rychle uteklo a přitom sme čekaly možná hoďku a půl. Když šla Mišul na pohovor, tak na nás čekalo velké překvápko: si tam tak sedím, přžím Míše palce, aby ji to klaplo a najednou se ke mě hrne nějaká blondýnka. Sem si říkala, asi si chce sednou blíž, aby dobře slyšela až ji budou volat na pohovor a ono prdlajs - další kolegyně au-pairka z CA Anetka Smějící se super holčina která odlétá už 27.2. do New Jersey, super budeme u sebe relativně blízko, akorát to mohlo klapnout, že bysme letěly spolu, ale to už by bylo moc štěstí najednou Smějící se

Všechno se neuvěřitelnou rychlostí blíží a já se tak na hozně těším a na druhou stranu nervozita naprosto neuvěřitelná. Dneska mi psala HM, že vybrala druhou night au-pair - kočka z Francie. Poslala mi na ní mail, abychom mohly být v kontaktu, ale ještě žádná odezva, takže ještě o ní nic nevím. Měla by prý dorazit buď stejně jako já, nebo o dva týdny později - řeší doma hodně nepříjemné rodinné problémy, takže ještě nejsou nastopro rozhodnuté, které datum pro ní vyberou..na jednu stranu chudák holka, kdyby měla letět se mnou, tak už ji zas tolik času na vyřešení všeho potřebného nezbývá. Byla bych ráda, kdybysme se potkaly už na orientation Smějící se

Dnešní den hodnotím jako hodně super, vízum doma, oběd s Růženkou, objevení Anetky a první live setkání s Míšou...všechno naprosto bezvadnéééééééé, juchuuuuu Mrkající Líbající

KONEČNĚ - EMBASSY :)

27. ledna 2012 v 9:28
Po nekonečném čekání mi konečně dorazily potřebné dokumenty na vyplnění víz - a k mému velmi příjemnému překvapení nám s Míšou přišly ve stejný den, takže jsme je mohly i společně vyplnit a objednat se na pohovor :) uuuuffff, konečně se začíná něco dít, příští týden ve čtvrtek
02.02.2012 v 8:45
Toto magické datum musí rozhodně něco znamenat, minimálně to, že vízum dostaneme a sejdeme se ještě s Růžou, která si kvůli nám vezme dovču - DĚKUJEMEEEEE Mrkající ..

Takže ještě se rozhodnout pro pojištění a ty nejhorší věci budu mít za sebou a budou mě čekat už ty méně náročné věci k dořešení, jako jsou dárky pro HF, oběhat pár dokturů, sousty rozluček s kamarády a oslav narozenin Mlčící Mlčící

Nekonečné čekání

24. ledna 2012 v 22:05
Ahoj všichni,

takže co se těď děje: už více než týden čekám na potřebné dokumenty k vypnění víz. Měly mi dorazit během včerejška nejpozději dnes a nic. Jsem více než nervozní, protože jak nám Pěťulka odpočítala dny do odjezdu, tak je to přesně 47 - děkuju moje milá Smějící se a já ještě ani nejsem objednaná na ambasádu. Fakt stresss pressss Nerozhodný

Další věc k zamyšlení: pojištění. Nechat se pojistit u nějaké z našim bezva pojišťoven je naprosto impossible, protože za to chtějí nehoráné prachy - nejlevnější by bylo kolem 30tis, hahaaa, tak to jim nedám.. takže rozhodnout se zda mi postačí základní pojištění od agentury, nebo si vyberu jedno z dvou nebo obě, co nabízejí nad rámec(za obě je to něco kolem 300eur) a jako další variantu jsem zahrnula pojistit se v USA. Zaúkolovala jsem svojí milovanou HM, aby se mi přeptala u nich a ta naprosto bez problému odepsala, že ať ji dám čas, že se mi na všechno přeptá a hned jak bude mít nějaké info, tak se mi ozve. No to by mě zajímalo, jak toto dopadne Mrkající

Jinak s rodinou jsem skoro deno-denně v kontaktu, pořád si píšeme maily a každou neděli skypujeme. Už začínám vážně cítit, že to bude moje rodina. Doufám, že se po příjezdu do USA mezi námi nic nezmění a bude to pořád stejně fajn. Rio je zlatíčko, v neděli mi říkal abych přijela už ten den odpo, že by se mnou chtěl jít stavět sněhuláka - hrozně to potěší, když tohle slyšíte. A vlastně skoro v každém mailu je od něj nějaký vzkazík Líbající

Ještě mě čeká takového zařizování, že si nedokážu představit, jak to zvládnu za tak krátkou dobu. Úplně vidím, jak to dopadne - hrocení na poslední chvíli, klasika, jsem nenapravitelná Mlčící

Kam dál