Duben 2012

1. měsíc za mnou ...

19. dubna 2012 v 2:42
když sem si minulý týden řekla, ty joooo, já už tu jsem vlastně měsíc, tak mi to přišlo naprosto neuvěřitelné - není možný, to ten čas letí...

Co se stalo a nestalo. Moje dny jsou vlastně stále stejné, většina zajímávých věcí se děje jen o víkendech, když je trávím s Míšou a Nikčou. Přes týden teď nově pracuji od 6 - 10hod a pak od 12 - 15hod. Ale víte jak to je, stejně se většinou dostanu dolů až tak kolem 6, po večeři..asi se budu opakovat, ale prostě pro mě je to tu spíš jak dovča, ne práce...hrozně lituju Mišu, že si nemůže chudák říct to samé, ta to tu má fakt těžce oddřené..ale......ona ví Mrkající ..

Velikonoční neděli jsem strávila s Míšou a Nikčou a NYC. Nezačalo to nejvíc úspěšně. Když jsem ráno sedla na vlak, říkala sem si, uuuuf, konečně je to tady, ale asi sem to docela zakřila. Ujeli jsme jednu stanici do Beacon a konec..asi po 5ti minutách si říkám, to je divný, takhle dlouho nikde nestojíme. A asi po dálších 5ti hlášení, že vlak má porouchaný brzdy a že se to snaží opravit. Aha. Po delší chvíli opět hlášení - vlak už nepojede, snažíme se vymyslet náhradní plán. Tato věta mě vystresovala nejvíc..už sem si myslela, že nikam nepojedu. Ale nakonec to dopadlo dobře, počkali sme si tam na další vlak, který jel po hodině a něco, nasedli sme do něj a dorazili do NYC. s Mišou sem byla celou dobu na telefonu, takže mi to strašně moc uteklo. DĚKUJUUUU TI :D .. ještě že máme stejnou trasu vlaku do NYC Smějící se ale jako Lepší počasí jsem ani mít nemohly - dokonce jsem si spálila i ksicht, jaký bylo vedro. Náš původní plán byl hlavně Easter Parada na 5.Avenue. Hodně lidí mi říkalo - ste blázni, tam bude lidí jak nasr...ale prd..skoro nikdo a mě to moc vyhovovalo, aspon se tam dalo normálně "dýchat" . Bylo to fajn, líbilo se mi to - tak víte jak, moje první Parade Smějící se Potom sme si to namířily do Central parku, kde sme se sešly s Nikčou. Prošly sme ji jednu část, udělaly fotky, okoukly jsme street dancery, zkritizovaly je, najedly sme se, nesmím zapomenout na dáreček od Mišky - přivezla nám domácí cukroví - to mi moooooc moc chutnalo. Ikdyž tu nejsem tak dlouho, tak mi přišlo k chuti Smějící se a dál pokračovaly na Brooklyn Bridge (přes Starbucks Smějící se ). První dojem byl nic moc, ale po chvíli sem změnila názor - úžasný místo, měli byste ho všichni navštívit. I když tam bylo asi milion lidí, tak i přes to bych tam šla klído znova. Když jsem doma říkala HM, že jsme tam byly, tak ona měla skoro slzy na krajíčku. Prej: to je moje snad nejoblíbenější místo a ty už jsi ho viděla, to je úžasný. Ona je sladká Mrkající. Následovala zdavá věča u Meka a pak šup na metro, vlak a hurá domu. Jak mě se nechtělo, to snad ani neuvěříte - nejradši bych tam strávila celý týden, jak to bylo fajn s holkama..

Další pracovní týden byl ve znamení VELKÉ ZMĚNY - začalo to naprosto stejně, po, út, ve středu měla Norah opět kotrolu na Manhattanu, dětátko naprosto v normálu, doktor předpokládal porod začátkem dalšího týdne a ono ejhle - přišel čtvrtek - ráno klasika, připravila jsem Riovi oběd do školy, snídaní a přišla Norah a prej: Rio, tatínek tě odveze do školky a já jedu rodit, jo, sejdeme se odpo v nemocnici - kdybyste viděli s jakým klidem to řekla, neskutečné.. já bych propadala panice největší, stres a vše co k tomu patří a ona naprosto vyklidněná Smějící se náš nový přírůstek do rodiny dostal netipické jméno Malakai Ricardo Quinn a je to nejkrásnější chlapeček minimálně v USA - slaďoušek náš hodnej a nejvíc roztimilej Líbající. No a jelikož Rio s Gregem strávili noc u dědečka na Manhattanu, já jsem se rozhodla, že se mi nechce být doma, takže jsem zkontaktovala holčiny v okolí. Nejdříve to vypadalo bídně, že žádná nebudeme mít auto, ale dopadlo to dobře. Marlene(Mexico) vysomrovala káru, nabrala Sylvii(Německo) mě a Mailys, poté Julianu(Brazílie) a jely sme na zmrzku do Friendly's. Hoooodně mi tam chutnalo, musím se tam brzy vrátit Smějící se.

Pátek byl ve znamení balení a odjezdu k Mišce a v sobotu brzy ráno odjezd směr BOSTOOOOOON BAAAABY Smějící se. Trošku se nám to tím porodem zkomplikovalo, takže jsem si na vlak musela vzít tágo. Pro jistotu jsem ho bookovala už někde kolem poledne a řeknu vám,že jsem se u toho opět docela zapotila. Rezervovala jsem ho po telefonu - poprvé jsem mluvila s někým naprosto cizím a k mé smůle si myslím, že to byla nějaký černoška. No peklíčko, nebudu vám nic nalhávat, ale tágo dorazilo, takže dobrý, o to šlo Smějící seSmějící se

Přifrčela jsem s Míše kolem půl 7, vyrazily sme na nákup sváči, poté Starbucks, následoval Wallmart, tam jsme pokoukaly, něco málo nakoupily - nejdůležitější poznámka: koupily sme si stejnou noční košili od Disneyho, která se stala naší cestovatelskou, budeme ji brát všude sebou. Juuuu, to je sladký, že Líbající. Přijely sme k Mišce domu, seznámila mě s její HF - vypadají moc fajn, hlavně host tatínek. OOObrovský sympaťák. Před spánkem sme se napráskly čokoládovou zmrzkou/hovádka/, zkoukly asi jednu třetinu Výměny manželek, pač se to neskutečně sekalo, ulehly do postele, ještě si povídaly a pak se uznala, že je čas jít spát - ulehly sme někde po půlnoci a budík zvonil ve 4.50 - sem celkem zvyklá vstávat, takže mi to nedělalo velký problém a ani Míše.. Ráno nás tatík hodil na vlak, z nádra v NYC jsme pokračovaly metrem až na místo sjednané s agenturou kde už čekal bus narvaný Čínskými pasažery - z véééélkééé většiny Smějící se chuděra Míša, jedno Jabko ji skoro sedělo na klíně Smějící seSmějící se

Naše první zastávka byla YALE. Krásná univerzita, ale neměli sme tam moc čas. Asi jen něco přes půl hodky. Myslím, že se tam potřebujeme ještě vrátit. Odtamtud jsme pokračovali na Submarine - měli sme možnost se podívat do ponorky, jak námořníci žijí na svých výpravách a neskutečné. Všude je tak strašně málo místa, skoro jsem propadala klaustrofobii, ale strašně zajímavé vidět to. Další zastávkou byl dům Vanderbilta v Road Island. Moc mě to nevzalo, vypadalo to tam jak v zámku někde v Čechách a toho já právě nejsem moc velký fanda, ale velkou zajímavostí bylo to, že bych hrozně blízko oceánu, takže jsem se šly alespoň podívat k vodě. Naše poslední zastávka toho dne byl Chinatown v Bostonu, kde byla naplánovaná i večeře. Asi kolem 8 hod jsem se dostali do hotelu, který mě velice mile překvapil - krásný pokoj. Po celodenním výletě sme byly docela znavený a myslím, že sme usnuly asi kol. 11hod..

V sobotu jsem měly budíka na 6hod, zašly sme na snídaní, Miška si vyrobila svojí první wafli v životě a v 7 hod sme vyrazili směr naší první zastávku Harward. Překrásná univerzita - můj velký favorit. Kdybych byla studijní tip, tak bych tam chtěla chodit Smějící se Smějící se Trošku nás mrzelo, že byl obchody kolem zavřené, ale naštěstí sme si mohli zakoupit suvenýry při naší poslední zastávce v nákupním centru. Mezi tím sme ale jašte navštívili Massachussets Institute of Technology - my dvě tedy jen z ulice, pač se nám dovnitř nechtělo, když sme nemohli fotit a následoval boat trip kolem Bostonu. na lodi to bylo fajn, ale asi sem od toho čekala víc. Poté už byla v plánu zmiňovaná zastávka na nákupy a pak dlouhá cesta v buse zpět k domovu. Celkově hodnotím výlet jako nesmírně vydařený a nemůžu se dočkat dalšího.
Začal mi další pracovní týden a opět ve stejných kolejích. Ikdyž tu máme mimčo, tak se mi schedule nijak výrazně nezměnila. Dneska jsem jela s HD pro Ria a při spáteční cestě sme se zastavili aby mi ukázal, kde máme cyklististuckou/turistickou stezku u nás. Je to asi 5min od nás a hrozně se mi tam líbilo. Tam mu říkám, jak je tam nádherně a že tam budu chodit s Riem. O on: jezdíš ráda na kole?? mu říkám, že jo a on na to: tak to ti budu muset nějaký pořídit. Hustýýýý, co?? takže teď promýšlím strategii jak mu to nenápadně připomínat, aby se mu to nevykouřilo z hlavy Smějící se Smějící se

MOC SE OMLOUVÁM, JESTLI MÁM V ČLÁNKU NĚJAKÉ CHYBY, PŘEKLEPY, NESMYSLY, ALE SEM HROZNĚ LÍNÁ SI TO PO SOBĚ PŘEKONTROLOVAT, TAK MĚ OMLUVTE Mrkající.

VŠEM VÁM PŘEJU KRÁSNÝ A USPĚŠNÝ TÝDEN ;)